Vodní mlýn
V 1. století př. n. l. podal Strabón popis primitivního mlýna s lopatkovým kolem na svislé hřídeli, na níž bylo připevněno kamenné mlýnské kolo. Přibližně v téže době se už ale objevovaly i mlýny se svisle umístěnými koly s náhonem vody zespodu. Takovým mlýnům se říkalo lopatníky a jejich nevýhodou bylo, že potřebovaly velké množství rychle tekoucí vody. Kolo na svrchní vodu mělo později téměř trojnásobně vyšší výkon. Mimo klasickou konstrukci, kdy budova mlýna stála na pevném břehu řeky, byla využívána i jiná konstrukční řešení. Mlýn se například zavěšoval mezi lodě dále od břehu nebo stál na dřevěných kůlech zaražených do dna řeky. V polovině 18. století se začaly stavět mlýny s koly na střední vodu, tedy z poloviny ponořenými do proudu vody. Tato konstrukce později posloužila jako vzor pro vodní turbínu.
Podcast Minuta s encyklopedií je vložený na túto stránku z otvoreného informačného zdroja RSS. Všetky informácie, texty, predmety ochrany a ďalšie metadáta z informačného zdroja RSS sú majetkom autora podcastu a nie sú vlastníctvom prevádzkovateľa Podmaz, ktorý ani nevytvára ani nezodpovedá za ich obsah podcastov. Ak máš za to, že podcast porušuje práva iných osôb alebo pravidlá Podmaz, môžeš nahlásiť obsah. Ak je toto tvoj podcast a chceš získať kontrolu nad týmto profilom klikni sem.