Všichni v našem mírném podnebním pásu jsme zvyklí na střídání ročních období, které je způsobené oběhem Země kolem Slunce a sklonem zemské osy. Díky tomu může 21. března, v den jarní rovnodennosti, začít na severní polokouli jaro a dny se až do letního slunovratu prodlužují. 21. června už je ale zemský povrch dobře prohřátý a tak i když se dny začínají postupně krátit, patří toto období k nejteplejším v roce. Zpravidla kolem 23. září jsou už dny stejně dlouhé jako noci a nastává podzimní rovnodennost. Pak se délka dne zkracuje až do 21. prosince, kdy nastává zimní slunovrat. Tato čtyři data vymezují opakující se roční období, které na venkově vymezují rytmus polních prací. V místech kolem rovníku ovšem není střídání ročních období tak zřetelné. Stejně tak na pólech, kde existuje jen polární den a polární noc.

www.cojeco.cz