Základní podoba vzdělávacího systému existovala v našich zemích již mnohem dříve, než se Marie Tereze zasloužila o zavedení školní docházky. Již v 11. století fungovaly církevní školy umožňující základní vzdělání, ale školský systém byl dlouhou dobu velmi selektivní a převažovaly v něm jeho vyšší články. Základní vzdělání se odehrávalo často na soukromé úrovni a bylo tak určeno jen dětem majetných rodičů. Teprve až císařským nařízením z roku 1744 byl vyjádřen zájem státu na vzdělání veškerého obyvatelstva. Povinná docházka byla tehdy šestiletá s tím, že v letním období měly děti prázdniny, aby mohly být nápomocny při polních pracích. Celou školskou reformu samozřejmě provázela řada podpůrných kroků. V Praze byl zřízen c. k. sklad školních knih a vznikly i první preparandy pro přípravu učitelů. Po roce 1918 byla povinnost navštěvovat školu prodloužena na devět let a základní škola měla dva stupně.

www.cojeco.cz