Hostem podcastu Mezi čtyřma očima byla spisovatelka Kateřina Tučková. V rozhovoru s Helenou Šulcovou mluvily o novém románu Bílá Voda, o desetileté cestě, kterou psaní knihy provázelo i o jejím vztahu k církvi.

Nový román se odehrává v příhraniční obci Bílá Voda a vychází ze skutečné události, kdy zde byly v 50. letech minulého století komunistickým režimem internovány řádové sestry z tehdejšího Československa. Tučková ale upozorňuje na to, že se jedná o román, ve kterém jsou příběh i řeholní komunita smyšlené. Novou knihu psala deset let. V původních dvou verzích se jí totiž podle vlastních slov nepovedlo spojit všechny dějové linky. Když měla kniha konečně vyjít, začaly komplikace i v tiskárně: „Nejdříve došel papír, pak začaly praskat předsádky a všechny knihy se musely ručně zkontrolovat“, a dodává, že po desetileté cestě k poslední tečce v knize už ji nemůže nic rozhodit. V rozhovoru také mluví o své cestě ke katolické církvi i potřebě udělat si pořádek ve vlastním duchovním světě. V institucionalizované církvi se ale podle svých slov nakonec necítila dobře. „Jako žena jsem se stále cítila jako součást mlčícího davu. (…) Církev ve mně stále vzbuzuje pocit, že se na ženy dívají jako na nedostatečné, aby se spolupodílely na chodu a směřování církve.“