Jak si představujete ideální revitalizaci brownfieldu? Jak se s takovým územím pracuje ve Skandinávii? A už jste slyšeli o nástroji „Čtvrťové dohody“, jež se používá v Bruselu pro zlepšování čtvrtí obecně? V pátém dílu uslyšíte konkrétní příklady transformace brownfieldů do čtvrtí se zajímavým odpadovým hospodářstvím, zklidněnou dopravou a dalšími opatřeními, jež pomáhají stávat se městům udržitelnými. Představen bude také zajímavý nástroj, který se používá v Bruselu pro revitalizaci čtvrtí obecně, tak aby nabízeli obyvatelům lepší prostředí a zlepšovali tak i sociální podmínky. Používá se tedy často na již exitující, dokonce i bydlené čtvrtě, kde je možnost ještě pracovat s prolukami nebo zanedbanými budovami. Pokud jde o brownfield, je tento nástroj vhodný pro oblasti, jež nějaký základ pro fungování jako čtvrti už mají, a jež se dá dále doplňovat a rozvíjet. To znamená pro oblasti, kde nechceme nejdříve vše zdemolovat, ale chceme je spíše přestavět. Velmi inspirativní na čtvrťových dohodách je institucionální nastavení a participace, která jde s tímto nástrojem ruku v ruce. Uslyšíte architekty Vojtěcha Sigmunda ze spolku Architekti bez hranic a Lukáše Housera z pražského Institutu plánování rozvoje. Na představu ideální čtvrti vzniklé na místě brownfieldu jsem se zeptala i pár lidí, kteří nejsou ani architekti, ani ekologové a územní rozvoj není jejich odborným zájmem.