Vlajková loď sportu ČT, večerní Branky, body, vteřiny má od ledna posilu. Mezi moderátory přibyly dvě ženy. „Je to symbol. Tisíckrát horší je být na mistrovství světa,“ říká k tomu jedna z nich, reportérka Darina Vymětalíková.

„Když jsem přišla do televize, tak jsem chtěla dělat spíš fotbal, ne hokej, ale to se nedalo, ani po 15 letech. Český divák je konzervativní a ten hokejový je míň konzervativní než fotbalový,“ vypráví o své kariéře Vymětalíková v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.

Jako novinářka přišla do České televize před 25 lety. Až po čtyřech letech se dostala k prvním reportážím o hokeji. Ovšem jen těm „soft“ - točit mohla třeba o tom, jaký tým má nejhezčí dresy. Jako reportérka mohla dělat extraligu až po osmi letech v ČT a k národnímu týmu se dostala po 14 letech.

„Ono to asi bylo strašné, ale člověk byl mladý, tak to prostě nesl líp, nebo já jsem to nesla líp, nevím,“ vzpomíná Vymětalíková.

Právě ona se stala první ženou, která v redakci České televize začala dělat pravidelné rozhovory z hokejových zápasů a v roce 2023 pak poprvé komentovala hokejové utkání, byť ženského hokeje.

„Tu faktickou stránku komentáře mi nikdo nenapadl, ani jeden divák, ale nelíbí se jim třeba emoce. Říkají mi, že to neprožívám. Pravda je taková, že já jsem vystreslá z negativních komentářů. Ne že bych ty emoce neprožívala, ale já je nedokážu dát ven,“ dodává.

V posledních týdnech mohli fanoušci hokeje Darinu Vymětalíkovou sledovat z mistrovství světa, odkud vysílala už podesáté. A jak říká, i když si mistrovství užívá, je to práce od rána do půlnoci.

„Moje kolegyně Jana Niklová se mi vždycky směje, protože nejpozději první týden mistrovství už jí volám, že v žádném případě to příště už dělat nebudu. A ona vždycky jenom protočí oči, protože ví, že pak vždycky jedu. Říkala jsem si to už poslední tři roky opravdu vážně a stejně tam vždycky jsem,“ směje se Vymětalíková.

Zatímco v národní lize sama nefandí nikomu, národnímu týmu prý drží palce i jako novinářka.

„Fandím, ale zase si musím uvědomovat, že jsem tam novinář a musím se ptát na to, co zajímá lidi. Když se daří, tak je to v pohodě, tam se nedostávám do žádného konfliktu s fandovstvím. Když se nedaří, tak ale musím klást otázky, co si klade divák u televize, a to potom samozřejmě nejsem hodná kamarádka,“ říká v Mediálním cirkusu.

Na mistrovství přinášela rozhovory s hráči během třetin a po zápase. A sama mluví o tom, že je to speciální disciplína. Zásadní je, jakou položí otázku, jak ji naformuluje, ale nejvíc to, jakého hráče si na rozhovor vybere.

Rozhovory se sportovci jsou přitom často terčem různých komických skečů, hlavně kvůli frázím a klišé, které se s nich objevují. Vymětalíková ale říká, že na ty nejslavnější hlášky jako třeba „Tak určitě!“ si už sami hráči dávají pozor.

„Robert Záruba říká, že 100 procent špatných otázek je vina reportéra. Já bych ho teda za to čtvrtstoletí poopravila tak 98 procent. Drtivá většina blbých odpovědí přijde po blbé otázce. A mimochodem, ‚tak určitě‘ už hráči moc neříkají, říkají ‚tak samozřejmě‘,“ směje se sportovní reportérka.

Kdo ji přemlouval ke komentování hokeje? Proč do toho nechce jít? A kdo z hráčů hokejového nároďáku má nejdelší přestávkové rituály?
--

Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.