Období od konce Starého zákona po začátek Nového zákona se často nazývá "400 let mlčení". Bylo to ovšem velmi hlasité mlčení. Pro většinu evangelikálních křesťanů jsou ovšem tato staletí naprosto neznámá a málo zajímavá, protože v tomto období nebyla napsána žádná biblická literatura, takže je do značné míry pro ně nedůležité. Tento postoj je žel skličující a ochuzující biblistiku a teologii tím, že od sebe odděluje Starý a Nový zákon. Dnes so to období budu snažit pro vás přemostit. Když mluvíme o přemostění, nechci tím říct, že nevidíme onen propastně velký rozdíl mezi Izraelem Mojžíše, Davida a Ezdráše a Izraelem saduceů, farizejů, Herodů a Římanů, ve kterém se ocitáme na stránkách Nového zákona, ve kterém se nacházejí věci, lidé, důrazy a jevy, které z hebrejských Písem Starého zákona neznáme. Je to ovšem stále tentýž lid smlouvy, tentýž Izrael, a Nový zákon pouze otevírá jeho další dějství.