Matouš 9,18-38 (1) Představte si, že vidíte jet houkající sanitku k umírajícímu (jedinému) dítěti nějakého významného člověka, kterého všichni znají. Najednou byste viděli, jak tu sanitku se snaží nesměle stopovat nějaká neznámá žena, která se moc na veřejnosti neobjevuje, protože je už dlouho nemocná. Jaká by byla naše reakce v té situaci? (2) Představte si, že jste v té sanitce s lékařem, a co nejrychleji se protlačujete ucpanými ulicemi města, protože jedete k vaší umírající dceři? a najednou vás stopuje ta žena? a lékař se zastavuje, řeší tu ženu? zatímco vám tam umírá jediné dítě? Jaká by byla naše reakce? (3) Představte si, že jste tou ženou, jste nemocní už dlouhou dobu, mnoho lidí, odborníků na slovo vzatých se vám snažilo pomoci, utratili jste spoustu peněz na všelijaké lékaře a léčitele a stav se ještě zhoršil? a pak vidíte, jak Ježíš, ten, kdo jediný Vám může pomoci je vždy obklopen tolika lidmi, kteří se na něj tlačí? vidíte, jak spěchá s velice významným pastorem, aby mu pomohl. Zdá se, jakoby viděl pouze jeho potřebu, zdá se, jakoby zde byl pouze pro (pastora) Jaira a jeho rodinu? Co bychom udělali na místě té ženy? A co na místě Ježíše? Co udělal Ježíš už víme. On se zastavil u každého z těch lidí a projevil zájem a soucit. Projevil přesně tu vlastnost, která odlišuje Boha Hebrejských Písem od všech božstev a bohů okolních národů. Toto kázání mělo postupně, jak jsem se zamýšlel nad způsobem, jak nám Matouš poskládal ty příběhy a co chtěl zdůraznit, 3 různé tituly: (a) Doteky víry (b) Víra se nenechá odradit (c) Ježíšův soucit