Vždyť také tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů. Kdyby noha řekla: ,Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu ‘, nepatří snad proto k tomu tělu? A kdyby řeklo ucho: ,Protože nejsem oko, nepatřím k tělu‘, nepatří snad proto k tělu? Kdyby celé tělo bylo jen oko, kde by byl sluch? Kdyby celé tělo bylo jen ucho, kde by byl čich? Ale Bůh umístil údy: každý z nich v těle umístil tak, jak chtěl. Kdyby bylo všechno jedním údem, kde by bylo tělo? Je mnoho údů, ale jedno tělo. Oko však nemůže říci ruce: ,Nepotřebuji tě,‘ ani hlava nemůže říci nohám: ,Nepotřebuji vás.‘Naopak ty údy těla, které se zdají být slabší, jsou nezbytné. A části těla, které pokládáme za méně čestné, obklopujeme zvláštní ctí a našim neslušným částem dáváme tím větší slušnost, což naše slušné údy nepotřebují. Ale Bůh sestavil tělo tak, že tomu potřebnému dal zvláštní čest, aby v těle nebyla roztržka, ale aby údy navzájem o sebe stejně pečovaly. A když jeden úd trpí, trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován, radují se všechny údy spolu s ním.  Vy jste tělo Kristovo a jednotlivě jste jeho údy. (1. Korintským 12:14-27)

Všechny kázání, vyučování a písně jsou dostupné na stránkách našeho sboru Křesťané Kuřim - www.krestanekurim.cz