30.1.2020

žalm 115

Ne nás, Hospodine, ne nás, ale své jméno učiň slavným pro své milosrdenství, pro svou věrnost. Proč mají pohanské národy říkat: Nuže, kdepak je ten jejich Bůh? Náš Bůh je v nebesích. Činí vše, co si přeje. Jejich modlářské zpodobeniny jsou stříbro a zlato, dílo lidských rukou. Mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí, mají uši, a neslyší, mají nos, a necítí, mají ruce, a nehmatají, mají nohy, a nechodí, hrdlem ani nehlesnou. Ti, kdo je zhotovují, budou jako ony, všichni, kdo v ně doufají.

Izraeli, doufej v Hospodina! On je jejich pomocí a štítem. Dome Áronův, doufej v Hospodina! On je jejich pomocí a štítem. Kdo se bojíte Hospodina, doufejte v něj! On je jejich pomocí a štítem. Hospodin na nás pamatuje a žehná nám; žehná domu Izraelovu, žehná domu Áronovu, žehná bojícím se Hospodina, malým i velkým.

Kéž vám Hospodin přidá — vám i vašim synům. Jste Hospodinovi požehnaní — on učinil nebesa i zemi. Nebesa, nebesa patří Hospodinu, ale zemi dal synům lidským. Mrtví již nechválí Hospodina, ani nikdo z těch, kdo sestupují do říše ticha. Ale my budeme dobrořečit Hospodinu od nynějška až navěky. Haleluja!