Večerní Kotvička se u mě mění v závislosti na ročním období (stejně jako ta ranní). Ne vždycky je vše stejné, někdy člověk spěchá, je více unavený a už se těší do postele a jindy zase ne. Pro mě je však večer, stejně jako ráno, důležité pro zakotvení do pohody, pro uzemnění, abych mohla den ukončit v pohodě, s úsměvem a vděčností za všechny prožité zážitky. Sebepéče je pro mě na prvním místě a to hlavně proto, že jsem ve svém životě stihla už zažít syndrom vyhoření, panické ataky, jsem ...