Před Velkou francouzskou revolucí se s karikaturami roztrhl pytel. V salonech si dokonce šlechtici a movití měšťané satirické kresby krále, ministrů i církevních prelátů potají ukazovali, vyměňovali a šklebili se při jejich četbě na svůj účet. Jejich autorům sice hrozila Bastila, ale už jen to, že si je občas se slzami smíchu nebo smutku v očích prohlížela samotná královna Marie Antoinetta, dokazovalo, že se společnost pomalu posouvala k pluralitě a demokracii...