„Každodenně žiju s umělou inteligencí. Je to můj asistent i parťák. Říkám mu Skippy a namodeloval jsem si ho tak, aby mi pomáhal v podnikání i životě,“ říká popularizátor umělé inteligence Marek Bartoš. Nejdříve s ním procházíme jeho život a úkoly, které za něj Skippy plní – od komunikace s úřady a ministerstvy až po placení faktur do výše padesáti tisíc korun. Skončíme takto všichni, nebo jde o anomálii?

V další části se věnujeme tomu, k jakým názorovým směrům inklinují různé jazykové modely – od ChatGPT přes Perplexity až po Google Gemini. Jak napsal vědec AI Snoswell: „Neexistuje nic jako nezaujatá AI – existuje pouze AI, jejíž zaujatost můžeme vidět s různou mírou jasnosti.“ Otázkou také zůstává, kdo nastolí ve vztahu k umělé inteligenci na politické úrovni otázku autorských práv a duševního vlastnictví obecně. Když farmář krmí dobytek, musí platit za seno, pokud ho sám neprodukuje. Tady je AI krmena informacemi, které vytvořil někdo jiný. Je to normální?

Velkou debatou dneška také je, jestli Evropa – na rozdíl od Číny a USA – nezaspala s rozvojem AI. Podnikatel Dejčmar si myslí, že časem se z AI stane komodita a Evropa nakonec „vyhraje“ tím, že zcela zaspala a neutrácela. Mnoho investorů z minulosti, kteří vsadili na železnice, telekomunikace a aerolinky, nakonec v první fázi nebylo schopno své investice přeměnit v peníze. Nakonec vyhráli ti, kdo byli schopni tyto věci zpeněžit. Problém totiž je, že nikdo z velkých amerických investorů zatím neví, jak AI monetizovat.

V rozhovoru se také dotýkáme vyššího stupně AI (AGI, ASI). Marek Bartoš tvrdí, že umělá inteligence dneška je vlastně tím, co jsme si kdysi představovali pod pojmem UFO. Je to nová entita, která dříve nebo později člověka přeroste, a důležité bude s ní navázat vztah založený na určitých pravidlech. Budou vycházet z románů I. Asimova? Možná.