Česká veřejnost už doufala, že nekonečný politický seriál na téma Češi na summitu NATO skončí. Tak nějak se pociťovalo, že prezident Pavel nebyl tak úplně izolovaný, jak ohlašoval ministr zahraničí Macinka, ani to neskončilo jasným vítězstvím premiéra, jak ohlašovalo okolí Andreje Babiše.

Premiér však po návratu neudržel nervy na uzdě a ve svém pravidelném nedělním „príhovoru“ se pokusil udělat z bílé černou. Svůj zbytečný konflikt s prezidentem tak znovu rozfoukal a nepřímo dal najevo, jak mu nepovedené angažmá během summitu leží v žaludku.

Výsledkem jeho angažmá bylo trapné podání ruky americkému prezidentovi a fakt, že na setkání špiček zemí NATO musel mluvit až jako poslední a ještě zkrátit svůj projev na dvě minuty. Aby tuhle blamáž překryl, ostře zaútočil na prezidenta republiky, který mu mezitím vyslal několik přátelských podání rukou.

Proč ovládly stát tyhle neproduktivní spory?