V prosinci to bude 30 let od chvíle, kdy Ukrajina podepsala tzv. Budapešťské memorandum, které jí výměnou za přesun jaderných zbraní do Ruska mělo zajistit nedotknutelnost hranic. Memorandum podepsali představitelé Ruska, Velké Británie, USA a Ukrajiny. Dnes už víme: kdyby si tyto zbraně Ukrajinci ponechali, nejspíš by se dnes na jejich území nebojovalo. O to víc, že se svými 176 mezikontinentálními střelami s jadernými hlavicemi byla Ukrajina třetí největší jadernou mocností. Tlak Západu a Ruska byl tak silný, že nakonec vyměnila hlavice za podpis dohody, kterou Rusko už v roce 2014 rozhodlo ignorovat. Jak dnes vypadá situace na rusko-ukrajinském bojišti? Ukrajinský generál Marčenko nedávno prohlásil, že fronta na Donbase se zhroutila vinou nedostatku zbraní, lidí a špatného vedení. Nutno podotknout, že objem západní pomoci Ukrajině se letos zmenšil a z 61 miliard dolarů, které schválil Kongres USA, dorazilo do Kyjeva necelých deset procent. Bidenova administrativa také blokuje snahy Ukrajiny udeřit na území Ruska. Změní něco v tomto směru americké prezidentské volby? Politický analytik Jefim Fištejn soudí, že nový prezident Trump je příznivcem strategie známé jako "mír skrze sílu." Podle něj se bude snažit dostat ruského prezidenta Putina k jednacímu stolu a situaci nějak vyhrotit – buď uzavřením příměří, nebo vyššími dodávkami vojenské techniky. Fištejn byl jedním z mála českých pozorovatelů, který předpověděl výsledek amerických voleb. Domnívá se, že tentokrát nebudeme svědky obyčejné výměny jedné politické administrativy za druhou, ale půjde o hlubší politický zvrat.