V roce 2009 dala EU Intelu antimonopolní pokutu ve výši $1,1 miliardy za „conditional rebates“ (sleva pro ty, kdo nakupují v podstatě jen u něj) a „naked restrictions“ (platby těm, kdo nenakupují u konkurence); Intel se s EU soudil a v roce 2022 vyhrál, protože se u „conditional rebates“ EU nepodařilo prokázat konkrétní dopad na konkurenci (a v pokutě nebylo určeno, která část je za „conditional rebates“ a která za „naked restrictions“). V roce 2023 EU prokázala dopady „naked restrictions“, za které uložila Intelu pokutu $386 milionů; jenže Intel zažaloval EU o ušlé úroky z neoprávněné pokuty, což za těch 15 let vyšplhalo na $536. Celý soudní spor tedy stál daňové poplatníky $150 milionů – nepočítáme-li výdaje na orgány Evropské unie, které rozhodnutí zpackaly a následně dlouhá léta řešily. Ten příběh si (krom našich peněz) zaslouží i Hitlerův komentář s titulky, nemyslíte?