Tímto dílem otvíráme pandořinu skříňku ožehavého vývojářského tématu. NIH je známé rčení s jasně negativní konotací. Pravidelně se setkáváme s články na toto téma, které zcela jasně pojmenovávají jejich nevýhody – namátkou si pojďme uvést dva české: Diagnóza neimlementováno zde od Dagiho NIH podle Sunu od Lukáše Křečana Najdete ovšem velmi článků na opačné téma – existují situace, kdy vlastní implementace je vhodným řešením. Téma tohoto dílu mě napadlo po přečtení tohoto článku a svou argumentaci jsem si potvrdil i v článku Joela Spolskyho z roku 2001. Zkusíme nabourat existující klišé a přiznat barvu v tom, že všichni jsme vlastně nějaké ty knihovny a frameworky napsali, a že to ve finále vlastně nebylo vůbec špatně. Zkoušíme rozebrat pro a proti obou přístupů a obhájit zlatou střední cestu, která nám dává smysl. Je jasné, že různí programátoři stojí v různých částech spektra – někdo je spíš blíž k tomu vyvíjet věci po svém, jiný je zase zastáncem přepoužívání vždy, když je to možné, takže se s řadou posluchačů ani nemůžeme shodnout. Přesto jsme se rozhodli do tohohle vosího hnízda trochu píchnout. Budeme rádi za vaše reakce a zkušenosti v komentářích.