Vzácná bytosti, víš, sice jsem studovala psychologii na UK a také v USA s vyznamenáním na Manhattanville College, ale to skutečné poznání psyché - mé duše, se uskutečňovalo a uskutečňuje skrze prožitek a nikoliv skrze studium učebnic. Je zajímavé, jak například dokážeme být vyrovnání, šťastní a naplněni láskou na podložce, ale potom přijde kolegyně nebo manžel a veškerý vnitřní klid je ten tam. Tato otázka je nejčastěji opakovaná během našich komunitních setkání. Jde o to, že když vše šlape tak, jak má, je jednoduché cítit se dobře. Ale co takhle cítit se dobře, i když čelíme nespravedlnosti? O to právě jde. Jak v sobě najít tak hluboký zdroj spokojenosti a lásky, že je nemusíme vyhledávat tam venku a tím pádem nám je jen tak něco nevezme. Negativní emoce není náš nepřítel. Hledat jejich příčinu v externích událostech je naše přímá cesta do pekel. Vzniká tak touha po kontrole - tedy musím externí kontext kontrolovat, aby mi ta špatná emoce zase nepřišla. Výsledek = vyčerpání z kontroly nekontrolovatelného, = frustrace, že to nejde podle mě, = tlak na ostatní, kteří se tím ještě více uzavírají do původního námi nechtěného chování. Cílem není nemít negativní emoce, ale umět s nimi zacházet jako s pomocníky. Osvobození od utrpení není to stejné jako nemít negativní emoce. Toto jsem se v učebnicích psychologie nenaučila. Toto jsem se naučila skrze do nekonečna se opakující se situace, které se zdály negativní, ale které vždy vedly ke svobodě. Více na toto téma v naší Jógové knihovně, která obsahuje kurz ZÁKLADY JÓGOVÉ FILOSOFIE tady klik https://www.yogalifehappylife.cz/ctyri-pilire-jogy/