RÁMA řekl: Ó moudrý, i dětství, což je část života, kterou lidé hloupě považují za radostnou a šťastnou, je plné trápení. Bezradnost, nešťastné události, toužení, neschopnost vyjádřit sebe sama, naprostá bláhovost, rozpustilost, nestálost, slabost, to vše jsou charakteristiky dětství. Dítě je snadno napadnutelné, snadno vybuchne v hněvu, snadno propadne slzám. Můžeme směle říci, že dětské trápení je o mnoho horší než trápení umírajícího, přestárlého, nemocného či jiného dospělého člověka. Proto stav člověka v dětství lze přirovnat ke stavu zvířete, které je druhým vydáno na milost.

Dítě je vystaveno mnoha událostem, které ho matou a vyvolávají v něm různé představy a strachy. Dítě je citlivé a snadno ovlivnitelné špatnými lidmi. Proto je také kontrolováno a trestáno rodiči. Zdá se, že dětství není ničím jiným než obdobím podřízenosti.

Ačkoli se dítě může jevit nevinně, pravdou je, že různé nedostatky, špatné sklony a neurotické chování v něm skrytě dřímají, podobně jako sýček, schovaný během dne v tmavé díře. Ó moudrý, lituji všechny, kteří naivně považují dětství za šťastné období.

Co může být za větší utrpení, než je neklidná mysl? A dětská mysl je velice neklidná. Pokud dítě nedostane během dne něco nového, je nešťastné. Křik a pláč se zdají být hlavní činností dětí. Pokud dítě nezíská, co chce, je nešťastné a vypadá, že má zlomené srdce.

Jakmile začne dítě chodit do školy, je trestáno učiteli, a tak jeho utrpení ještě naroste.

Když dítě pláče, slibují mu rodiče hory a doly, slibují mu celý svět, jen aby ho utišili. Dítě tak začne vnímat hodnotu světa a toužit po světských objektech. Rodiče řeknou: „Dáme ti na hraní Měsíc.“ Dítě jejich slovům věří a myslí si, že může Měsíc vlastnit. A už jsou do srdce a mysli dítěte zaseta semínka klamu.

Dítě si neumí poradit ani s tím, pocítí-li horko nebo chlad. Oč je pak na tom lépe nežli strom? Podobně jako zvířata či ptáci se snaží bezvýsledně získat to, co chce, a bojí se každého staršího člověka, kterého potká.

TEXT ve formátu PDF zde.