„A opravdu si chceš kazit svůj podcast politikou?“ Přesně tak reagoval Martin, když jsem se ho zeptal, jestli by nechtěl se mnou nahrát podcast. Popravdě řečeno, ani mě by před nějakými sedmi lety nenapadlo, že bych někdy chtěl mít dobrovolně cokoli společného s politikou nebo dokonce s politikem. Pak jsem ale potkal tehdy úplně nového hejtmana našeho kraje Martina Půtu a nestačil se divit. Stačilo totiž jen pár minut, abych zjistil, že politik nemusí být jen arogantní strejc / teta v blbě padnoucím, umaštěným obleku, s myšlenkama a světonázorem někde v hlubokém středověku, který jen vysedává po schůzích a poslední o co mu jde, je to, jak se žije lidem kolem něho. Dneska už to možná nikomu tak nepřijde, protože právě díky Martinovi už víme, že politik může vypadat, a hlavně se chovat a jednat i mnohem jinak. Ne jako Nixon, ale jako JFK. Ne jako Trump, ale jako Obama. A že třeba nemusí poslouchat Alkehol, ale Nirvanu. V téhle souvislosti si nemůžu nevzpomenout na vyprávění Dana „Shotgun“ Morávka, který mi jednou líčil, jak mu právě Martin kdysi dávno v jejich rodném Hrádku pomáhal objevovat tu správnou muziku. Stejně jako mně a spoustě dalších lidí nejen v našem kraji pomáhal na svém příkladu objevit víru v politiku, která je především o každodenní službě veřejnosti, ale také naději a vizi do budoucna. Otázkou ale je, jestli tohle všechno je vlastně ještě pořád politika. Když o tom tak přemýšlím, tak myslím, že Martin je svým založením mnohem víc než politik pořád ten starosta z Hrádku. Člověk, který se stará. O tenhle kraj a taky o to, abychom si my tolik starat nemuseli. Tak díky za to a příjemný poslech!