Jak to bylo doopravdy

Jak to bylo doopravdy

Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.

Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podcast Jak to bylo doopravdy je vložený na túto stránku z otvoreného informačného zdroja RSS. Všetky informácie, texty, predmety ochrany a ďalšie metadáta z informačného zdroja RSS sú majetkom autora podcastu a nie sú vlastníctvom prevádzkovateľa Podmaz, ktorý ani nevytvára ani nezodpovedá za ich obsah podcastov. Ak máš za to, že podcast porušuje práva iných osôb alebo pravidlá Podmaz, môžeš nahlásiť obsah. Ak je toto tvoj podcast a chceš získať kontrolu nad týmto profilom klikni sem.

Zoznam epizód (50 epizód)

23:47
  
pred týždňom

Laušman, Sochorec, Rajman. Záhadná úmrtí politiků ve vězení

Ačkoliv se od 90. let začaly otevírat archivy, dodnes chybí klíčové informace především z oblasti fungování bezpečnostního aparátu komunistického Československa. Stále tak zůstávají neobjasněná některá záhadná úmrtí. Pořad Jak to bylo doopravdy se tentokrát zaměří na to, co dnes víme o smrti trojice...
24:01
  
03.02.2025

Historik: Hodila se KSČ smrt Jana Masaryka? Potřebovala ho

I po více než sedmi dekádách stále přitahuje pozornost záhadami opředená smrt Jana Masaryka. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo vražda? Pokud by to byla vražda, kdo byl vrahem a kdo by měl na jeho smrti zájem? Policie znovu otevírá vyšetřování, objevují se nové archivní materiály. „V březnu 1...
23:50
  
27.01.2025

Historik: Za Husáka se stavělo proto, že nezbylo nic jiného

Jako červená nit se médii táhnou informace o nedostatku bytů. Často v souvislosti s mýtem, že „za Husáka se stavělo“. Je tím myšleno období normalizace, tedy 70. a 80. léta minulého století, kdy vznikala panelová sídliště. Když se ale podíváme se do historie, zjistíme, že i v minulosti byl nejen ned...
23:04
  
20.01.2025

Historička: V zemích Koruny české dvakrát nastalo dvojvládí

Jedna země, jeden panovník. Takto jednoduše to mělo platit v rámci nedělitelnosti také pro země Koruny české. Dvakrát ale nastala situaci, kdy se do čela státu postavili hned dva králové, i když to bylo právně nemožné. Poprvé se střetli Jindřich Korutanský a Anna Přemyslovna s Rudolfem Habsburským a...
22:59
  
13.01.2025

Historička: Následky „poručíme větru, dešti“ cítíme dodnes

Poroučení větru, dešti nebyla jen nadsázka z minulého století z éry komunistického státu, to bylo politické zadání. Příroda se tak stala dalším objektem „nových pořádků“, jakkoliv se nám to dnes může stát absurdní nebo komické. „Dnes investujeme obrovské prostředky, abychom se alespoň částečně vráti...
23:43
  
06.01.2025

Za podpis Charty 77 nebyl nikdo odsouzen?

Co znamenal vznik Charty 77 v životě lidí? Třeba těch, kteří ji podpořili svými podpisy. Mohl se někdo za podpis Prohlášení Charty 77 dostat do komunistického kriminálu? Anebo k tomu sloužily pouze paragrafy o výtržnictví a další zástupné momenty. Proč právě o takovém odsouzení mluvil tehdejší předs...
23:36
  
01.01.2025

Byla Charta 77 jen okrajovou záležitostí?

Dne 6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Českoslo...
24:13
  
01.01.2025

Bylo rozdělení Československa historickým neštěstím?

Jak se dívat na historii Československa? Během několika desetiletí tento stát prošel mnoha kritickými obdobími. Spočítat roky svobodného demokratického státu je poměrně jednoduché. Jistou ironií může být to, že v historii státu jich byla pouze menšina. A pak přišlo rozdělení Československa. Bylo to...
22:55
  
01.01.2025

Chartu 77 nepodepisovali pouze disidenti, ale třeba hodinář z Opočna, říká historik

Po několika letech normalizace se komunistům stal „malér“. Na scéně se totiž objevila Charta 77 se svým prohlášením z ledna 1977. Reakcí byla rozsáhlá antikampaň socialistického státu, která zahrnovala nejen propagandistické články, vystoupení umělců a nejrůznějších „pracovních kolektivů“. Následova...
23:01
  
25.12.2024

Léto s Krylem: Byl to vizionář, nebo kverulant?

Představovat osobnost Karla Kryla (1944–1994), písničkáře, básníka a novináře, není třeba. Stal se symbolem okupace v srpnu roku 1968, symbolem exilu s veškerou tou tísní. Přesto byl přítomen i v komunistickém Československu.
25:41
  
25.12.2024

Nezval: Zaprodanec komunistického režimu, nebo ochotný pomocník?

Jednou z největších postav naší literatury minulého století je bezpochyby Vítězslav Nezval (26. května 1900–6. dubna 1958). Básník, prozaik, překladatel a osobnost, která i svým životem přitahovala zájem. Jeho dílo je rozsáhlé, začíná v období první republiky, pokračuje přes období protektorátu až d...
23:28
  
16.12.2024

Historička: Nacistická cenzura doběhla novináře-kolaboranty

Každý totalitní režim se bojí slova. Nejinak tomu bylo i v období nacistické okupace. Cenzura a propaganda jela na plné obrátky a jakýkoliv pokus o sdělování pravdivých informací byl tvrdě postihován. Nacisté dokázali vytvořit atmosféru strachu i získat na svou stranu nejen extremisty, kteří s nimi...
23:50
  
09.12.2024

Jezuité k nám přišli už před Bílou horou, říká historička

Jezuité byli po dlouhá léta pomyslným terčem nejrůznějších kritik i nenávistných komentářů. Strefoval se do nich muž břitkého pera Karel Havlíček Borovský, stejně jako další účastníci veřejného života od 18. století až do současnosti. Ostatně slyší-li člověk jméno Koniáš, jistě se mu vybaví „zločinn...
23:59
  
02.12.2024

Padl režim kvůli perestrojce? Historik: Neměl co nabídnout

Proč skončil komunistický režim? Tuto otázku si bývalí vrcholní představitelé strany a státu opakovaně kladli. Odpovídali si tak, že za to mohli obvykle jiní lidé, jiné státy nebo okolnosti. Častokrát to byly západní demokratické státy, disidenti a další podvratníci. Ale jedním z údajných viníků, al...
23:57
  
25.11.2024

Jak televize a rozhlas informovaly o listopadu 1989

Po 17. listopadu 1989, kdy byli v Praze studenti na vzpomínkovém pochodu zmasakrováni pohotovostními pluky a dalšími příslušníky Sboru národní bezpečnosti, bylo klíčové, jak tyto informace dostat k lidem. Nebylo to vůbec jednoduché, protože tehdy byly všechny sdělovací prostředky prodlouženou rukou...
22:50
  
18.11.2024

Zpátky do Evropy. Co pomyslný návrat obnášel a co mu předcházelo?

Změny, které nastartoval listopad 1989, se týkaly takřka všeho, v čem lidé žili a jak fungoval totalitní stát. Po dlouhých čtyřiceti letech se Československo zásadně změnilo, otočilo také svou zahraniční politiku a cílem bylo dostat se znovu mezi demokratické státy. Jedno z hesel bylo „Zpátky do Evr...
23:04
  
11.11.2024

Češi se nestali součástí nacistické armády. Odmítl to Hitler

Kolaborace v období druhé světové války byla v české historii dlouho tabu. Toto téma se začalo rozebírat až v 60. letech, včetně historie zvláštní vojenské jednotky zvané Dobrovolnická svatováclavská rota. Jaký byl její osud? Nejen o tom je další díl pořadu Jak to bylo doopravdy, tentokrát s histori...
23:36
  
28.10.2024

Kdo se zasloužil o vznik Československa? Lidé doma, nebo v zahraničí?

Vznik Československa je spjat se jmény Čechů, kteří žili v exilu, a stejně tak se jmény těch, kteří zůstali v českých zemích na území Rakouska-Uherska. Válečné útrapy 1. světové války těžce doléhaly na všechny a na podzim roku 1918 události nabraly rychlý spád. Kdo se ale o vznik samostatného Českos...
22:32
  
27.10.2024

Kde se vzalo nepřátelství mezi Čechy a Němci?

„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno: území, obývané Němci, je území naše a naším i zůstane. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova. (…) Opakuji: my jsme vytvořili náš stát. Tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteř...
Táto webová stránka používa súbory cookies, ktoré sú potrebné pre správne fungovanie a skvalitňovanie webovej stránky. Ďalšie informácie o tom, ako používame súbory cookies, nájdete tu.
Bližšie informácie o spracúvaní osobných údajov ako aj o súboroch cookies nájdete tu.

Technické cookies

Vždy aktívne cookies sú nevyhnutne potrebné na základné fungovanie. Bez týchto súborov by sme nemohli poskytovať služby, ktoré umožňujú tejto stránke fungovať.

Funkčné cookies

Funkčné cookies vylepšujú fungovanie webových stránok, nakoľko si môžu pamätať napríklad informácie ako používateľské meno, jazyk alebo preferovanú polohu. Vďaka zapamätaniu si Vašich volieb môže stránka poskytovať vylepšené a osobnejšie služby.

Analytické cookies

Tieto cookies zhromažďujú anonymné informácie o tom, ako používatelia využívajú webové stránky. Z týchto dát sa dozvieme, ako používatelia reagujú na stránku poskytnutím informácií o tom, aké oblasti navštívili, aký čas na našej stránke strávili, a či sa pri tom vyskytli nejaké problémy, napríklad chybové hlásenia, čo nám pomáha vylepšovať webovú stránku.

Marketingové cookies

Marketingové cookies pomáhajú sledovať Vaše online návštevy a aktivitu na našich webových stránkach. Uvedené pomáha poskytovať a zobrazovať Vám relevantnejšie reklamy alebo obmedzujú počet zobrazení reklamy. Tieto súbory cookie môžu zdieľať tieto informácie s inými organizáciami alebo inzerentmi. Ide o trvalé súbory cookie a takmer vždy pochádzajú od tretích strán.