„Vláda by měla do voleb jmenovat nového nejvyššího státního zástupce. Je to její společenská i politická odpovědnost,“ říká prezident soudcovské Unie ČR Libor Vávra, který byl hostem Interview Martina Kováře. „Nevěřím tomu, že je v Česku systémově možné objednat si trestní stíhání,“ zmiňuje dále v rozhovoru Vávra. Během pandemie se podle něj prohloubily problémy, které se v českém právu už řadu let střádaly.

Jedním z největších problémů českého práva je podle Vávry zbytečné množství předpisů. „Věci, které se kdysi řešily maximálně pokynem starosty nebo pana faráře, tak se dnes řeší po hodinových debatách v parlamentu. Právo se stává nepřehledné, a proto je méně respektované,“ říká Vávra. Podle něj je pochopitelné, že zpočátku pandemie reagovala vláda i legislativci intuitivně. Rok a půl dlouhá zkušenost s pandemií ale nevedla k tomu, že by si nyní vedli lépe, myslí si Vávra. Kritizoval mimo jiné to, že ministerstvo zdravotnictví stále přijímá opatření, které správní soudy posléze ruší.

Nových zákonů a změn v právním systému je podle Vávry příliš. „Sbírky zákonů z posledních dvaceti let tvoří několik svazků, obsahují přitom jen základní předpisy. Přitom v roce 1919 a 1920 v době, kdy se budovala nová republika, to byly tenké knížky, které byste prolistoval za víkend a pochopil byste, o čem ty zákony byly,“ vysvětluje prezident Soudcovské unie. Zamýšlel se také nad tím, jestli nadbytek předpisů nesouvisí se společenskou krizí. Podobné množství zákonů totiž prý vydávali Němci v době Protektorátu Čechy a Morava v roce 1943 a 1944. Platí v takových podmínkách stále zásada, že neznalost zákona neomlouvá? „Při tom množství právních předpisů je stále obtížnější to vymáhat doslova,“ říká Vávra. Dodal ale, že tato zásada pro běžného občana platí pouze v nejtvrdším jádru práva, jako je trestní právo nebo základní zásady občanského práva.