„Některé velké potravinářské firmy a země se předzásobují a vytvářejí si rezervu na tu horší dobu. Potravináři to dělají s ohledem na to, že se očekává zvyšování cen potravin i do budoucna, takže si raději kupují některé suroviny do zásoby,“ říká Martin Pýcha. Jako příklad uvedl Rusko, které omezilo vývoz obilovin.

Růst ceny potravin v Česku kopíruje inflaci. V zahraničí se však cena některých potravinářských surovin zvýšila až o třetinu. Cena potravin u nás nemusí podle Pýchy tak růst, protože nejsme v některých odvětvích zcela závislí na dovozech. Jako příklad uvádí cenu pšenice, která se v zahraničí blíží hranci 7 000 korun za tunu a v České republice je o 2 000 nižší.

Zemědělství se vlivem pandemie koronaviru potýká se stejnými problémy jako ostatní odvětví. Stejně jako například automobilový průmysl řeší výrobci potravin problémy s dopravou a růstu cen vstupů. Problém je pak už zmíněné vytváření strategických zásob.

Letošní sklizeň je vlivem počasí zpožděná. Změny klimatu jsou tak pro zemědělce velké téma. „Jestli někdo čelím těm výkyvům v první linii, tak jsou to zemědělci. Letošní rok je zvláštní a jaro bylo nejchladnější za deset let. Samozřejmě se nám to projevilo i ve sklizni,“ dodává Martin Pýcha s tím, že se do budoucna předpovídají větší extrémy v počasí.