Jednotná myšlenka víry v Krista je podle historika umění a prorektora pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy Jana Royta nadějí, že svět bude opět spojen bez ohledu na rasu nebo národ. Řekl to v Interview Martina Kováře.

Jako vysokoškolský učitel je Royt podle svých slov přesvědčený o tom, že křesťanství je atraktivní pro mladé lidi i dnes. Duchovní identitu vidí jako jedinou možnost proti „zmatení jazyků“ dnešní doby. Na mysli tím měl mimo jiné odporování poznatkům přírodních věd nebo upřednostňování některých minorit. „Děláme z komára velblouda a místo, abychom chránili rodiny a lidi, kteří se o rodiny starají – čímž myslím muže a ženu – tak si vymýšlíme různé možnosti. To bohužel přechází do programu politických stran,“ říká prorektor UK.

Royt nedávno obdržel od České biskupské konference Řád sv. Cyrila a Metoděje za velký přínos v oblasti křesťanského umění. Řekl, že tohoto ocenění si velmi váží. Cyril a Metoděj představují podle něj identitu a kořeny Evropy. Tématem rozhovoru proto byly také počátky křesťanství v naších zemích. „Cyrilometodějské mise si musíme nesmírně vážit, protože k nám poslali ty nejlepší lidi. Ten, kdo přeloží základní biblické texty do jazyka, pro který vytvořil písmo, to musí být genius,“ říká Royt.

Cyrilometodějská mise přinášela myšlenky z východu, zahrnovala ale také prvky západní liturgické praxe. Došlo tak k propojení dvou proudů křesťanství. Nakonec ale v českých zemí zvítězil ten západní. Česká příslušnost k Západu podle Royta platí i dnes. „Možná, že někteří politici z nás někdy chtěli udělat periferii Evropy. Já osobně nemám pocit, že jsme periferií. Rozhodně si myslím, že myšlenkově, kulturně, duchovně tou periferií nejsme,“ dodává prorektor UK.