„Někteří ministři, kteří se účastnili jednání Rady NATO na úrovni ministrů obrany a ministrů zahraničí, hovořili jinak na půdě aliance a jinak doma. A dnes dávají na odiv svůj kritický postoj k věci, který ale v době, kdy mohli a měli, tak nevyjádřili,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel. Afghánistán by tak měl být pro všechny milníkem a část odpovědnosti padá i na nás, jako členskou zemi Severoatlantické aliance.

Podle generála Pavla nebylo možné donekonečna v Afghánistánu udržovat bojovou misi. V největším rozmachu bylo v této zemi až 140 tisíc aliančních vojáků. Konflikt v Afghánistánu začal 7. října 2001 jako součást operace Trvalá svoboda, která začala jako odpověď na teroristické útoky z 11. září. Na začátku července se americká armáda stáhla ze země. „Každá mise, ať už je bojová nebo asistenční, se po určité době trvání setká s operační únavou. A to se týká i veřejnosti. Pokud je pokrok příliš malý, tak velice rychle vyprchá podpora,“ řekl Petr Pavel k rozhodnutí aliančních sil opustit zemi.

Viníků současné situace je podle Pavla více. Jak uvedl v Interview Martina Kováře není možné stahovat se ze země bez naplnění daných podmínek ke konkrétnímu datu. „Přestože ty podmínky nebyly splněny a mezi nimi ta základní, to znamená dosažení nějaké základní dohody mezi Talibanem a afghánskou vládou, tak i přesto k tomu odchodu došlo,“ kriticky dodává armádní generál ve výslužbě.

Výsledek afghánské mise je tak lekcí v mnoha směrech a je to neúspěch, který se musí analyzovat. Na druhou strany pro ty, kteří Západu nepřejí, to je dobrá zpráva a můžou dlouhodobě poukazovat na nesprávnost západních strategií o prosazování demokracie ve světě. „Samozřejmě, že se to dá zneužít i propagandisticky ve smyslu toho, že Spojené státy nedodrží slovo a když jsou dlouhodobě vystaveni těžkostem, tak odejdou. Ono to tak černobílé samozřejmě není,“ shrnuje Petr Pavel.