„Myslím, že my v Evropě a v Americe jsme už nad koronavirem vyhráli,“ říká biochemik a prorektor UK pro vědu a výzkum Jan Konvalinka. Nebezpečí ale podle něj stále přetrvává v rozvojovém světě – v Africe, části Asie, v Indii a v Rusku. „Je třeba, abychom my, bohatý rozvinutý západ, pomohli zbytku světa vakcínami. Tím pomůžeme také sobě,“ dodává Konvalinka, který byl hostem Interview Martina Kováře.

Rizikem jsou podle Konvalinky nové mutace. Evropu ani Ameriku by ale už nic ohrozit nemělo. Konvalinka také řekl, že úkolem vědců je snažit se přesvědčit odpůrce očkování o tom, že vakcíny jsou bezpečné. „Je důležité nebýt agresivní a nedělat z lidí pitomce. Současné vakcíny jsou triumf lidského vědění a jsou velmi účinné. Vedlejší účinky sice existují, ale jsou nesmírně vzácné. mnohem vzácnější než ta choroba,“ říká Konvalinka. Nejrychlejší a nejjednodušší cesta k návratu do světa před pandemií je podle něj právě skrze očkování. Jak velká část populace by měla být naočkována? „Já bych rád viděl až těch osmdesát procent. Máme ale také veliké procento lidí, kteří nemoc prodělali a mají nějaký typ protilátkové ochrany, i když se vedou spory o tom, jak je silná a jak dlouho trvá,“ vysvětluje biochemik.

Přestože Konvalinka není stoupencem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, ocenil v rozhovoru v souvislosti s bojem proti koronaviru některé jeho kroky. Naopak Světová zdravotnická organizace měla podle Konvalinky v lednu a únoru loňského roku reagovat rychleji. „WHO nese určitou vinu. Stále více se ukazuje, že měla příliš osobní, blízké a asi financí vztahy k Číně,“ dodává Konvalinka. Podle něj také celá řada evropských zemí podcenila možnost příchodu druhé a třetí vlny.