2. díl podcastu Jana Bělíčka Trable s genderem Z genderu, sexuality a nejintimnějších lidských vztahů se dnes stalo jedno z nejzuřivějších bojišť kulturních válek. Dezinformátorům, pravicovým ideologům a konzervativcům z celého světa se daří poměrně úspěšně vytvářet karikaturu feministického myšlení a gender studies. Hlavní půdou těchto „progresivních tendencí“ je podle nich kultura, se zvláštní důrazem na hollywoodskou produkci. Pokud ale tyto představy vytáhneme z toxické mlhy murmuru a zkusím si je srovnat s konkrétními uměleckými díly, začnou se pomalu drolit. Současná feministická a na gender zaměřená beletrie nás seznamuje s nuancovaným a komplexním pohledem na ženské a mužské společenské role a je takřka nemožné ji shrnout do několika jednoduchých hesel či pouček. Přestože úspěšných a zajímavých autorek je čím dál více, málokterá z nich vykresluje svůj literární svět jako banální ilustraci patriarchálního útlaku nebo naopak jako prostor pro utopickou feministickou imaginaci. Mnohem spíš jim jde o vytvoření nových prostorů v kultuře, v nichž by se mohla ženská identita pohybovat svobodněji. Nabízejí mnohovrstevnaté pohledy na vztahy mezi muži a ženami a ženami navzájem. Překvapit nás může snad jen to, jak rozmanité a nesmírně propracované projevy současná feministická literatura má. Do stereotypů, agitek a prosté ideologie mají opravdu daleko. Stejně tak i v mužské literatuře se objevují knihy zpracovávající mužskou toxicitu nebo naopak projevy takzvané nové maskulinity. V druhém díle podcastu V chapadlech murmuru s názvem Trable s genderem se zpomaleným pohledem literatury podíváme na to, jak současní spisovatelé a spisovatelky chápou gender a normy ženského a mužského chování, jak se do nich promítá queer perspektiva a co se nám vůbec o naší sexualitě a identitě pokouší říct. V chapadlech murmuru (Literatura krize) Tekutost, těkavost, chaos, zmatení, roztříštěnost, nejistota, úzkost, krize, polarizace – těmito slovy často popisujeme dnešní svět. A přestože je občas považujeme za nedostatečná, podvědomě cítíme, že vystihují naše pocity, které nedokážeme jiný způsobem popsat. Když jsem přemýšlel, jaké slovo vystihuje naši současnost nejlépe, vyskočilo na mě zničehonic podivný výraz murmur. Nejsem si ani jistý, že vím, co přesně v češtině znamená. Právě proto se mi možná tak líbí. Můžeme ho chápat jako jakési živočišné mručení, jako neartikulovanou nespokojenost, jako projev nesouhlasu nebo frustrace, který nedokážeme nacpat do slov. Nespokojené hučení bez tvaru se dere na světlo a ovlivňuje společnosti napříč světem a nikdo neví, co si s ním počít. Literatura nabízí na nejistotu, chaos a zmatení netradiční protilék. Představuje jednu z možností, jak se proti zmatku bránit. Akt psaní vytváří jiný mód přemýšlení a sebevyjádření. Když píšeme nebo naopak čteme, čas se zpomalí a my se pokoušíme dát našemu těkavému a nepřehlednému myšlení nějaký tvar, případně společně s autorem sledujeme pohyb jeho složitého a rozvětveného uvažování. Jak vypadá náš svět pohledem současné literatury? A jak se vymanit z chapadel Murmuru? Autor: Jan Bělíček Překlad: Guy Tabachnick Česky namluvili: Jan Bělíček a Anita Krausová Zvuková postprodukce: Jonáš Richter Hudba a sound design: Ondřej Bělíček Vydává Institut úzkosti (www.institutuzkosti.cz) 2020