Rudolf Kubín se narodil v Ostravě, kde byl jeho otec kavárenským hudebníkem a kontrabasistou orchestru ostravské německé opery, která se orientovala především na klasickou i novější operetu, a tak Kubín už v mládí poznal rozdílná hudební prostředí včetně hornického folklóru. Jeho prvními učiteli byli všestranný hudebník Karel Patočka a violoncellista divadelního orchestru Josef Pozdina, u něhož se učil se hře na violoncello. Za nedlouho už sám usedl i u violoncellového partu v amatérském Orchestrálního sdružení ve Vítkovicích. V roce 1924 vstoupil Kubín na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na violoncello u Julia Junka a skladbu u Aloise Háby. Rudolf Kubín je po Leoši Janáčkovi patrně nejvýraznější skladatelskou osobností 20. století pocházející ze severomoravského regionu a s výjimkou jedenáctiletého pobytu v Praze a Brně tu také tvořil celý svůj život.