Ještě loni na jaře předpovídalo ministerstvo financí pro letošní rok razantní růst české ekonomiky. Miroslav Zámečník, analytik Hrotu24 popisuje, jak tehdejší údaje mluvily o 3%, „potom v srpnu předpokládali 2,3%, pak v listopadu předpokládali 1,9% a teď se nám to scvrklo na 1,2%.“

Jako příčinu vidí analytik Hrotu 24 především to, že v predikci nejsou zakalkulovaná veškerá rizika. Ta vidí i v geopolitické situaci – zmiňuje třeba nejistotu v Suezském průplavu, kdy Jemenští Húsiové ostřelují proplouvající lodě. Rejdařské společnosti pak raději volí cestu kolem Afriky, což cestu může prodloužit až o dva týdny. „To vše způsobuje poruchy v dodavatelských řetězcích a můžou promítnout do zhoršeného výkonu české ekonomiky“, upřesňuje Zámečník.

Druhým faktorem, který ovlivňuje výkon ekonomiky je dění na tuzemském trhu a chování spotřebitelů. Jde zejména o to, jak lidé hospodaří se svými vklady, jakým způsobem utrácí a zda mají optimismus. „Na každou nejistotu, na každý výraznější riziko reagujeme zvýšením úspor. Chováme se úplně stejně jako Němci. Dokonce ale jsou národy, které se chovají přesně opačně, a dokonce jedna ekonomická teorie říká, že to je to racionální chování člověka, který nepředpokládá, že ta krize potrvá věčně,“ dodává Miroslav Zámečník.

A podle něj se podle tohoto vzorce řada světový krizi nakonec urovná a ekonomika se rozběhne naplno. A český spotřebitel to za dvě čtvrtletí může poztivně poznat. Ale ani tehdy to neznamená, že Češi začnou vidět věci pozitivně. „Já na to mám teorii. To je ten Kalouskův syndrom, že prostě my špatný zprávy, který sděluje vláda, si ještě pustíme do zesilovače.“ Jinými slovy, chceme je vidět a číst hůř, než jsou. Podle Zámečníka je proto nutné mít takové lídry, kteří budou pro společnost důvěryhodní tak, že jim pozitivní zprávy uvěří. Kdo to může být si poslechněte v podcastu.