Hnutí Starostů a nezávislých oživuje nápad s názvem bankovní sektorová daň. Vede ho k tomu hlavně to, že příjmy státu z daně z mimořádných zisků nejsou tak vysoké, jak vláda očekávala. Podle STAN zvlášť banky v případě windfall tax zůstaly za očekáváním. Analytik Hrot24 Miroslav Zámečník ale namítá, že daň může poškodit jak finanční domy, tak zejména klienty.

„Hnutí STAN se zjevně snaží nějak odlišit,“ říká Zámečník a upozorňuje, že jedna ze stran vládní koalice má nově marketingové poradce ze Slovenska. A právě v zemi někdejších federálních partnerů je bankovní daň velmi tvrdá. „Je založena jako přirážka k dani z příjmu a je hodně vysoká. Efektivní sazba daně pro banky bude vysoko přes čtyřicet procent,“ zdůrazňuje analytik.

Banky podle Zámečníka podobnou daň „zoufale nechtějí“. Pokud by prošel nápad ze strany Starostů, šlo by o špatný signál z hlediska finančních institucí i klientů. „Tohle je sektor, který funguje a dává krevní oběh celému organismu. Proč bychom měli zašpuntovávat artérie?“

Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, omezila by disponibilní zdroje bank na poskytování úvěrů a tím by vyvolala nebezpečí oslabení ekonomického výkonu a zvýšení nezaměstnanosti, míní.

Zdražily by se úvěry firmám i individuálním klientům. „Odnesou to zejména vkladatelé, dlužníci a z části zaměstnanci. Vždycky za to zaplatí tyto tři skupiny a akcionář. Ten zaplatí víc, ale nebude jediný,“ uzavírá Zámečník.

Banky odmítají, aby byly předmětem takového zdanění. Argumentují, že mají spíš zájem jít třeba do projektů na financování infrastruktury, které mají být dělané PPP modelem. Jaké to bude mít další ekonomické a politické konsekvence? Proč tímto nápadem z pera vládního hnutí může akorát posílit opozice? Poslechněte si podcast.