V dnešním rozhovoru přivítáme pana doktora Zdeňka Špíška, který se zabývá ochranou a tvorbou životního prostředí. Pan doktor Špíšek humorně popisuje svou práci jako "týrání kytiček", ačkoliv jeho odbornost je velmi pestrá. Věnuje se polnímu pokusnictví na 5 hektarech, kde řeší šlechtění rostlin, jako je mák nebo ostropestřec. Klíčovou součástí jeho výzkumu je testování takzvaných chytrých hnojiv – rostlinných hormonů či cytokinových derivátů, které pomáhají plodinám překonat stresová období a zlepšit výnosy či přežití na stanovišti. 🧑‍🔬 🌱

Dozvíte se také, jaké moderní metody, jako je například izolace DNA nebo mikropropagace in vitro, využívá k záchraně vzácných dřevin, jako je líkovec vonný (Daphne cneorum).Rozhovor se posouvá k palčivým otázkám české krajiny, kde diskutujeme o dědictví kolektivizace, která zanechala obrovské polní lány s minimální biodiverzitou. Pan doktor Špíšek upozorňuje na velký problém eroze půdy, který vzniká, protože pole jsou často nekrytá po sedm měsíců v roce, k čemuž přispívá i nedostatek živočišné výroby. Současně ale sdílí pozitivní zkušenosti s projekty obnovy krajiny, konkrétně s projektem na Moravském krasu, kde se mu s partou dobrovolníků podařilo vysadit přes 5 000 ovocných stromů a vytvářet nové polní cesty. Zásadním tématem je ovšem význam následné péče – bez řádné zálivky, úvazů a především řezu (na který pořádají i kurzy) může dojít k úhynu 30 až 40 % výsadeb. Mluvíme také o sázení starých a krajových odrůd (např. oskeruše) k udržení genofondové banky. Ponořte se s námi do světa péče o českou krajinu. 🌳 🚜