V tomto rozhovoru se ponoříme do neobyčejné profesní cesty paní Juliany Hamariové, která dokázala ideové kořeny své práce propojit s náročnou praxí v sociálních službách a zdravotnictví. Po téměř deseti letech aktivní služby evangelické farářky se stala ředitelkou mobilního hospicu. Během rozhovoru prozrazuje, jak vypadá studium teologie, které zahrnuje i osvojování mrtvých jazyků (řečtiny, latiny a hebrejštiny), a jak je strukturována homiletika – metoda vědecké práce s biblickým textem při přípravě kázání. Juliana Hamariová vysvětluje, že znalost a neustálé zpochybňování teologických základů je nutné k přežití komplikací na cestě víry. Dozvíte se, jak se tato teoretická příprava potkávala s konkrétními lidskými osudy v praxi farářky i kaplanky, a jak pestrá, časově flexibilní, ale i organizačně náročná byla její práce v reemigrantském sboru. ⛪📚

Rozhovor se následně zaměří na její současnou roli ředitelky domácího mobilního hospicu. Vysvětluje, že hospicová péče nastupuje ve chvíli, kdy končí jakákoliv kurativní léčba, a zdůrazňuje, že mobilní hospic není jen nouzové řešení, ale především hodnotový přístup. Péče v domácím prostředí umožňuje pacientovi i rodině prožít odcházení v intimitě a známých kulisách, což je často transformativní zážitek pro ty, kteří zůstávají. Dozvíte se o multidisciplinárním týmu, který zahrnuje nejen sestry a lékaře, ale i sociální pracovníky a kaplany, a jak náročné je najít personál s potřebnými lidskými a odbornými kompetencemi pro takovou práci. Paní Hamariová také sdílí, jak si uprostřed administrativních povinností udržuje kontakt s realitou terénu a kde čerpá energii – skrze meditace a vlastní kreativní tvorbu. 🕊️❤️