Hostem podcastu je Petr Kouba, který působí jako vědecký pracovník Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde dále pokračoval v doktorském studiu. Během něj absolvoval studijní pobyty na univerzitách v Zürichu, Pittsburghu a Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American University v Praze. Deset let vyučoval v Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Margins of Phenomenology a Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie, která vyšla také v němčině a angličtině. Mezi oblasti jeho odborného zájmu patří filozofická reflexe psychopatologie, fenomenologie a filosofie osvícenství.

Když Petr Kouba pracoval na své monografii Fenomén duševní poruchy, postrádal osobní zkušenost s projevy i současnou léčbou duševních onemocnění,  kterou nakonec získal na stáži v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Výrazně mu tehdy pomohla práce německého neurologa a psychiatra Kurta Goldsteina o pojetí nemoci jako katastrofické situace. Při bohnické stáži si Petr Kouba začal uvědomovat řadu otázek, přesahujících samotnou filozofii a dotýkajících se sociální dimenze duševních onemocnění. Také o nich je v podcastu řeč, podobně jako o změnách, vedoucích k postupnému vzdalování se od hippokratovské medicíny, s níž nemá dnešní medicína téměř nic společného.   

V podcastu Petr Kouba zdůrazňuje, že opuštěnou hippokratovskou tradici zčásti zachránil ve 20. století neurolog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, který své kolegy šokoval akcentem na naslouchání lidem s duševním onemocněním, aby mohla být nemoc skutečně pochopena a léčena. V duchu odkazu antických lékařů začal Freud klást v léčebném procesu znovu důraz na kvalitu vztahu mezi pacientem a lékařem, resp. psychoterapeutem.   

V závěru podcastu se Petr Kouba opět vrací k práci psychiatra Kurta Goldsteina, který chápe nemoci, včetně duševních, jako již zmiňované katastrofické situace, kterým se člověk snaží za každou cenu vyhnout nebo z nich utéct. Ve stavu jen těžko slučitelném s běžným životem totiž nelze setrvávat dlouho. Podle Goldsteina není cílem katastrofické situace zcela vymýtit, ale hledat způsob, jak s nimi žít, aby se pro nás bytí stalo přinejmenším snesitelným. Zůstat ovšem jen v bezpečném prostředí by znamenalo nejen slovy Goldsteina zřeknutí se svobody. Cestu k ní lze nalézt různými způsoby, například s pomocí psychoterapie.

---

Odkazy:

Monografie Fenomén duševní poruchy - Petr Kouba  
Dějiny šílenství - Michel Foucault
Hippokrates - Vybrané spisy I.    
Hippokrates - Vybrané spisy II.
Životopis psychiatra a neurologa Kurta Goldsteina

Partneři:

ViatrisNakladatelství
Portál
MSCS PROJECT
KSM PORT