České album roku? Jakub König vzpomíná, jak ho starší kluci nutili skočit z mostu do špinavé řeky

Ta deska se jmenuje Astronauti. Nádherná je i hudebně, ale extrémně silná svou niternou výpovědí. Za mikrofon do redakce Reportéra přišel sedmačtyřicetiletý hudebník Jakub König, který si i v podcastu zachoval otevřenost.

V rozhovoru podrobně rozebírá například text k otevírací skladbě jménem Zakopaný. Jako by z ničeho nic tam zazní vzpomínka, v níž ho coby jedenáctiletého brýlatého zrzka z České Lípy napadli spolužáci: „Jako když tě starší kluci nutili, ať skočíš ze železničního mostu do kalný špinavý řeky, jako když ti chtěli zapálit ruku politou petrolejem, ale jenom trošku, jaks je prosil, ať tě nechaj bejt a jak ses brodil blátem v novejch botách, jaks brečel ponížením a studem...“

Jakub König vypráví, že se mu ten obraz ostře vynořil při holotropním dýchání, jemuž se už léta intenzivně věnuje.

„Při dýchání mi taky došlo,“ vypráví, „že jsem v tom tehdy byl velmi sám. Můj vlastní tatínek nebyl přítomný, nemohl jsem to s ním probrat, a tak se z historky stal nedořešený životní aspekt. Cítil jsem se jako ponížený zbabělec a nesl si to s sebou dál.“

Vznikl zažitý vnitřní vzorec, který způsoboval, že kdykoli Jakub potkal cizí rozjařenou partičku, měl pocit, že se ti lidé smějí jemu a musí si na ně dát pozor.

„Na holotropním dýchání je úžasné,“ říká v podcastu, „že ti umožňuje, abys ses k některým starým vzpomínkám vrátil, dospělým pohledem je revidoval a tím zažitý vzorec rozbil. Najednou jsem si opravdu připadal, jako bych se dostal k jedenáctiletému sobě samotnému, objal se a řekl: Jakube, to bude dobrý, krásně z té situace vybruslíš a jednou z toho vznikne krásná píseň.“

Deska Astronauti, kterou mu pomohl natočit producent Aid Kid, bude mít brzy dva křty. První se uskuteční 24. října v pražském Paláci Akropolis, druhý pak 27. října v brněnském Kabinetu Múz.