Svůj poměrně punkový přístup k životu předvedl výtvarník Krištof Kintera už pět minut před začátkem podcastu, kdy se nedaleko redakce vysekal na kole, takže dorazil s krvavým nosem a horním rtem. „Nic dramatickýho,“ hlásil při čištění rány, „tohle k městské cyklistice patří. Jel jsem jednosměrkou a chtěl se vyhnout autu, abych řidiče neznervózňoval, tak jsem skočil na obrubník, za kterým byl rigol. Šel jsem přes řídítka a nosem polechtal chodník, ale pohoda. Když jsou pády takhle úsměvný, beru je spíš jako zpestření...“

V podcastu pak Kintera svůj přístup k jednosměrkám zobecňuje a dochází k závěru, že když se člověk chová rozumně a předvídatelně, nemusí nutně dodržovat všechny zákony a vyhlášky. Během hodinového rozhovoru tuto myšlenku vztáhne například na architekturu, když připomíná, že například vysílač na Ještědu nebo Kaplického „Chobotnice“ nedodržely přesná pravidla vypsaných soutěží, nicméně dnes jsme za Ještěd šťastní a lidé typu Kintery litují, že na Letné žádná Chobotnice nestojí.

Poslední pasáž rozhovoru je uzamčena pro nejvěrnější fanoušky podcastu, kteří nás podporují na stránce Patreon. Tvorbu tohoto podcastu můžete prostřednictvím odkazu podpořit i vy: https://www.patreon.com/hostreportera. Všem věrným posluchačům moc děkujeme!