Ochotnické divadlo má na severu Čech bohatou tradici, která se předává z generace na generaci. Režisérka a organizátorka Svatava Hejralová mluví o tom, proč nemá ráda označení amatér, i o tom, co pro soubory znamená zápis na seznam UNESCO. Každoročně se navíc podílí na Národní přehlídce Krakonošův divadelní podzim, kde se podle ní ukazuje to nejživější z českého divadla: „Nejde o potlesk, ale o to, že se potká člověk s člověkem.“ Co rozhoduje o tom, která představení uspějí?