„Snila jsem o tom dlouho,“ říká Lu Gregorová o měsíci dobrovolné služby v organizaci, která pomáhá uprchlíkům na Kypru zorientovat se ve své situaci. Podle bývalé vzpěračky, trenérky a nyní produkční a naší kolegyně má většina běženců právo získat azyl na starém kontinentě z bezpečnostních důvodů. Přesto sem utíkají nelegálními cestami, platí obrovské sumy převaděčům a těžko se orientují třeba právě na ostrově, kde je úředním jazykem řečtina. Každý den byla v práci a sbírala příběhy konkrétních lidí, kteří utíkají před válkou, nepřátelským režimem nebo náboženským fanatismem. „Museli odejít třeba i proto, že se živili jako novinář, kadeřnice, vizážistka nebo kameraman. Krása a zábava se už necení. Nebo utíkají, protože mají dcery a chtějí pro ně bezpečí a vzdělání,“ říká.