Již třetí speciál, tentokrát o tom, jak jsme začínali číst v dětství, které knihy se na nás podepsaly, a které nás pronásledují do přítomnosti (v dobrém, samozřejmě.) Přejeme příjemný poslech před-vánočního melancholického výletu k našim čtecím začátkům.

Napište nám, které z našich knih jste také četli, nebo které bychom si měli přečíst i teď v dospělosti (a je to dětská literatura).

P.S. Původce podivných zvuků je tentokrát náš pes, kterého jsem při Zuzčině návštěvě hlídala. Poznámka: "Můžeš mi přestat olizovat koleno?" tedy není mířená na mě (Bětka), ale na našeho chlupáče.