Nebyl hvězdou mládežnických reprezentací, do U16 se nevešel, na zkušenost s U17 vzpomíná nerad, až kategorie U18 znamenala zlom. V dorostu Liberce střídal A-tým s béčkem a dlouho nepatřil mezi hráče, u kterých byste předpokládali, že oblékne dres New York Rangers.

V otevřeném rozhovoru se s Jardou vracím k jeho cestě z Nového Města nad Metují přes Liberec, Finsko a NCAA až do Madison Square Garden. Jarda vypráví o obrovské podpoře rodičů, soužití s tátou v jednopokojovém bytě i o odchodu do Finska ve čtrnácti letech. Přiznává, že se mu stýskalo a že mnohokrát brečel do polštáře. Zároveň vzpomíná na skvělou finskou rodinu, která mu vytvořila druhý domov, i na mnohem skromnější období, kdy bydlel sám, denně dojížděl vlakem a šetřil, kde se dalo.

Mluvíme také o individuálních trénincích, kompenzaci hokejových disbalancí, roli trenérů a agentů, studiu na dálku i rozhodnutí odejít na Providence College. Právě NCAA mu dala čas fyzicky i psychicky dorůst do profesionálního hokeje.

Jardův příběh připomíná jednu důležitou věc: když dítě není ve VTM nebo v reprezentaci U16, jeho cesta tím nekončí.

Poslechněte si celý rozhovor a sledujte podcast Hokejová máma. I v nové sezóně se máte na co těšit!