Jaroslava Valová s manželem Vítězslavem  krátce po revoluci založila dnes velmi známou obchodní společnost SIKO  koupelny. Začátky byly ale krušné. Valovi mohli během chvíle přijít o  veškeré úspory, které do podnikání vložili.

Přesto se jim s velkým nasazením  podařilo firmu udržet a rozvíjet. Od samého začátku se do podnikání  s nimi pustili i jejich tehdy téměř dospělé děti. Dnes jsou ve vedení  společnosti.

Náročný rozvoj firmy neustálo manželství  Valových. Asi po pěti letech podnikání se Vítězslav rozhodl odejít  z manželství i z firmy. Po delším čase tato situace učinila Jaroslavu  Valovou citlivější vůči duchovním potřebám. Ještě jako dítě za doby  totality přestala její rodina praktikovat křesťanství. Po překonání těch  největších krizí ale Jaroslavu Valovou začal život v církvi opět  přitahovat. Svědčí o tom v našem prvním rozhovoru.

V druhé části hledáme spojitost mezi  Desaterem a jeho uváděním do života a práce. Pro Jaroslavu Valovou jsou  v životě důležité také emoce a zvláště v otázkách víry jí přijde, že  vnímat srdcem je důležitější než snaha o pochopení všech pravd. Nestaví  se tedy Desatero, řada strohých hesel, do protikladu s emocemi? Formují  tato přikázání také fungování SIKO?

Ve třetím rozhovoru bereme podle zvyku  úryvek z evangelií. Tentokrát jsme si zvolili vysokou laťku. Řeč bude o  největším přikázání, tedy přikázání lásky. Pro našeho hosta je toto  přikázání velkým ideálem. Jaroslava Valová na jedné straně pokorně  přiznává, že milovat Boha celým srdce a milovat vždy bližního, jako sebe  sama, nedokáže. Zároveň po takovém stavu srdce touží a doufá, že k němu  dojde.

Velkou životní hodnotou Jaroslavy  Valové, kterou i nesmazatelně vyryla do každodenní praxe v SIKO, je  heslo: „Mysli na druhého v řadě.“ Smyslem tohoto přikázání je  mít vždy na paměti, že na mou práci někdo naváže a potřebuje, aby k tomu  měl co nejlepší podmínky. Při promýšlení do detailu se taková hodnota  může proměnit až ve zmíněné přikázání k lásce k bližním.

Mk12,28-34:  Přistoupil k němu jeden  ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře  odpověděl. Zeptal se ho: "Které přikázání je první ze všech?" Ježíš  odpověděl: "První je toto: `Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest  jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé  své mysli a z celé své síly!´ Druhé pak je toto: `Miluj bližního svého  jako sám sebe!´ Většího přikázání nad tato dvě není." I řekl mu ten  zákoník: "Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a  že není jiného kromě něho; a milovati jej z celého srdce, z celého  rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc, než  přinášet Bohu oběti a dary." Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl  mu: "Nejsi daleko od Božího království." Potom se ho již nikdo otázat  neodvážil.