Tak vnímá neratovský poutní kostel  Nanebevzetí Panny Marie Antonín Nekvinda. Přes osm let pomáhá místnímu  sdružení budovat sociální podnikání. A skoro to vypadá, že na co sáhne,  to kvete.

Po sametové revoluci inicioval P. Josefa Suchár na poutním místě  v Neratově vznik komunity rodin, která vrátila do tohoto vylidněného  prostředí život. Od samotného začátku byl život v Neratově spojený také s  péčí o postižené lidi a vytváření pracovních příležitostí pro ně. S  ekonomickou krizí se tam ale místním začalo žít velmi těžce. Podporující  dárci je opouštěli.

Proto se v roce 2011 se k tomuto  projektu připojil Josefův bratranec Antonín Nekvinda. Věnuje se rozvoji  podnikatelských aktivit v Neratově. Přesněji řečeno, řeší růst  sociálního podnikání, které má za cíl zvyšovat samostatnost aktivit na  tomto poutním místě. Antonín k tomu využívá svých zkušeností  z pojišťovnictví, kterému se věnuje dodnes.

V prvním rozhovoru se dozvíte o tom, jak  v Neratově funguje sociální podnikání, jaký je jeho smysl a do jakých  extrémů by mohl mylně upadnout. V druhém pokračování se Antonín zamyslí  nad až překvapivě velkým významem neratovského kostela pro veškerou  tamní činnost a život místních lidí a jak si budují vlastní PR. Pro  třetí rozhovor jsme tentokrát vybrali úryvek z Mt 7,1-6.

Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť  jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte,  takovou Bůh naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale  trám ve vlastním oku nepozoruješ? Anebo jak to, že říkáš svému bratru:  `Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka´ - a hle, trám ve tvém vlastním oku!  Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys  mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.