Říká Petr Němeček, přední český zmrzlinář, který si budoval pozici na  trhu s produktem "bez chemie" v době, kdy byly vůně a příchutě na  vzestupu.

Petr původně nesměřoval k podnikání.  Našel si práci, která ho bavila. Po čase ji ale musel vyměnit za  takovou, ke které měl přesně opačný vztah. V té době už ale  experimentoval s pudinky. Viděl taky, jak se dělá dobrá zmrzlina. A tak  se mu podařilo přesvědčit rodiče, aby mu půjčili na rozjezd podnikání.  Otevřel si kavárnu. Dařilo se mu a přirozeně dospěl k dnešnímu rodinnému  podniku, který vyrábí českou zmrzlinu z ovoce. Svůj příběh vypráví v  prvním rozhovoru.

Při otázce, zda je schopný podnikatel,   Petr váhá. Předchozí léta jeho podnikání se od současnsoti totiž hodně  liší. Dříve se mu nestávalo, aby se zaměstnanci projevovali příliš  nezodpovědně. Dnes řeší problémy, kdy přijde do práce člověk opilý anebo  třeba přestane ze dne na den chodit do práce, aniž by se slovem zmínil.  Petr také sleduje, jak u mnohých roste pocit, že i mimořádné benefity,  jsou vlastně samozřejmostí. A to mu bere radost. Do hloubky problémů  jdeme v druhém rozhovoru.

Petr absolvoval ještě dvouletou vojnu.  Na tuto dobu paradoxně vzpomíná jako na nejlepší čas pro jeho duchovní  život. V našem třetím rozhovoru, kde se zamýšlíme nad Ježíšovým  podobenstvím o rozsévači, také přiznává, že měl v průběhu podnikání  temné období. Pracovní i osobní těžkosti ho přivedly k prosbě, aby ho  Bůh nechal na pokoji. A Bůh to udělal. Několik let tak Petr prožíval  prázdno, které se pak v jeden zázračný okamžik proměnilo zase v živou  víru díky přímluvné modlitbě. Navzodry temnu, které žil, si bez něj Petr  nedovede svůj duchovní růst představit.

Mt 13,3-9

"Vyšel rozsévač rozsívat. Když rozsíval, padla některá zrna podél  cesty, a přilétli ptáci a sezobali je. Jiná padla na skalnatou půdu,  kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi. Ale  když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. Jiná zas  padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je. A jiná zrna padla do dobré  země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet. Kdo má  uši, slyš!"