Původně vystudoval humanitní obor na vysoké škole, řadu let se ale živil jako podlahář. Jenomže pak objevil kouzlo nožířského řemesla a začal snít svůj malý sen o tom, že se jednou bude věnovat právě navrhování a výrobě vlastních autorských nožů. Navíc pěkně podle starých postupů a technik tak, abych si u toho „zašpinil“ ruce o kovářskou kovadlinu a mohl zpracovávat různé typy materiálů „po staru“. Včetně těch, které už nikdo nepotřebu a chce je zahodit. Třeba starý pilník po dědovi.

Tak by se dal ve zkratce popsat kus příběhu nožíře Jiřího Dvořáka, který se nakonec díky mnoha okolnostem skutečně stal výrobcem nožů na volné noze, ale také vyhledávaným lektorem, do jehož dílny v Jizerských horách ročně přijíždějí desítky zájemců, kteří se chtějí přiučit řemeslu nebo si na dvoudenním kurzy vyrobit pod jeho vedením vlastní nůž.

Že by touhle profesí jednou uživil sebe i rodinu si řadu let neuměl představit. Nakonec mu ale jeho zdravotní stav nedovolil pokračovat v podlahářském oboru, tak se rozhodl vsadit vše na jednu kartu.

„Když se podívám zpátky, tak nejvíc zafungovalo to, že člověk chce a jde do toho. Hlava nehlava. Moc nepřemýšlet, nekoukat kolem a jít si za svým snem. To se v mém případě ukázalo jako klíčové rozhodnutí. Nicméně stálo při mně i štěstí a velmi mně v tom mém zaujetí podpořila rodina a přítelkyně. Bez toho by to asi nešlo,“ říká po letech, kdy se naplno vrhnul do výroby nožů a lektorování Jiří Dvořák, tvůrce vlastní autorské značky Sharp Knives.

Jak trnitá byla jeho cesta za snem? A proč za ním jezdí ročně desítky zájemců o nožířské řemeslo, že má na rok dopředu obsazeno? Více v novém díle naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Příjemný poslech:-)