Původně se chtěla vrhnout na klasické pánské bekovky. Nakonec ji ale shoda náhod a okolností svedla k pokusům vyrobit si kšiltovku. Ty první prý byly příliš veliké a zdaleka ne tak dokonalé, jako dnes. Na design marketu, kam se tehdy vypravila s prvními šedesáti kousky, o ně muži ale projevili zájem. A tak se jejich autorka a zakladatelka značky GESTY Xénia Gajdošová z Liberce rozhodla, že se výrobě začne věnovat naplno.

„Většina lidí z mého okolí mě od toho nápadu odrazovala. Neuměli si představit, že by si lidé v Čechách kupovali kšiltovky od malého výrobce, když se v Asii vyrábějí na tuny a všude jich je halda k dostání. Jenomže ty moje jsou prostě jiné. Lepší, z kvalitních materiálů, a navíc si každý zákazník může nechat vyrobit svůj originál,“ říká po šesti letech zkušeností s výrobou a prodejem kšiltovek Xénia Gajdošová.

A pak tu byl a stále je ještě jeden důvod, proč se nadšená návrhářka ze severu Čech rozhodla začít tvořit právě kšiltovky. A sice láska ke starým průmyslovým strojům. V malé liberecké dílně jich má už více než deset, což prý je i počet, který k výrobě potřebuje.

„První jsem koupila přes Bazoš. Pán, co ho prodával, mi řekl, že mi ho může přenechat až někdy za tři měsíce. Pohoda, řekla jsem mu, já mezitím porodím, tak se pak domluvíme,“vzpomíná s úsměvem na dobu před několika lety, kdy se rozhodla naplno skoncovat s prací v logistice a vrhnout se do budování malé živnosti.

První roky šila doma, později se ale výroba a především požadavky na prostor rozrostly natolik, že musela najít nové místo, které i se svými stroji obývá dodnes.

„Tak třeba tenhle stroj jsem našla a koupila až v Indii. U nás nebo v Evropě jsem ho nemohla vůbec sehnat. Tehdy jsem trochu váhala, ale je to tak nádherná mašina, že jsem ji prostě musela mít. Pravda, nějaký čas jsem žila v neklidu, jestli mi v balíku skutečně dorazí to, co jsem si tak přála. Ale povedlo se,“ ukazuje na jeden z šicích strojů značky Singer zakladatelka značky GESTY.

Stejně nadšeně vyprání i o samotném navrhování a výrobě kšiltovek. Musela se je naučit prakticky sama a nejčastěji způsobem „pokus a omyl“, protože nebyl prakticky nikdo, kdo by ji řemeslo mohl předat nebo naučit tak, aby s výsledkem byla spokojená.

Další, poměrně zásadní překážkou, s níž se během uplynulých šesti let potýkala, bylo hledání dodavatelů materiálů. Když už našla takového, který ji vyhovoval, dotyčný výrobce zanedlouho ukončil výrobu. A tak nezbývalo, než hledat znovu.

Jak náročné je ušít kvalitní kšiltovku? Jaký typ materiálu na ni musíte použít? A proč nemá cenu ji vyrábět v bio kvalitě?

O tom, ale i o mnoha dalších témat se dozvíte v dalším pokračování naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama.

Příjemný poslech.