Ke svým květinám, semínkům i půdě přistupuje vědecky a s láskou. Stejně jako k přírodě, ale i k číslům. Vystudovaná ekonomka odjakživa cítila, že matematika je sice fajn, ale práce v kanceláři není nic pro ni. Chtěla se realizovat smysluplnou činností, která jí nabídne flexibilitu a možnost být „svou paní“. Že se jejím oborem nakonec stane květinové farmaření, ale nepřišlo samo od sebe. Cestu, kterou si nakonec zvolila, ji ukázal její kladný vztah k půdě a udržitelnému hospodaření. Definitivně rozhodla ale souhra mnoha okolností, které farmářku Lamyu Zítkovou Kourdi přivedla až k malému hospodářství v Jindřichovicích pod Smrkem. A protože matematika, statistika a ekonomika jí nejsou cizí, snadno si spočítala, že na velké hospodaření se zvířaty to nestačí, avšak na přiměřeně malou farmu s květinami už ano.

„Zahradu si představuji jako místo, které je hezké, uspořádané pro radost lidí. Ale já jsem produkční farma, která je uspořádané tak, abych mohla pěstovat co nejvíce rostlin, a i přes to, že je to hodně fyzické práce, tak si ty síly také šetřila. Například záhony mám standardizované se stejnou délku a šířku. To usnadňuje jak obdělávání drobnou mechanizací, tak i plánování množství osiva a kolik rostlin vyprodukuji. Proto tedy jsem farmářka a mým produktem jsou květiny k řezu,“ vysvětluje Lamya Zítková Kourdi, proč se nepovažuje za zahradnici, ale za farmářku.

Přestože její Květinovou farmu pod Smrkem nemůžete navštívit kdykoli, jako je to běžné u některých jiných zahrad, o zážitek nepřijdete. Pořádá dny otevřených dveří, ale i workshopy, při kterých si květiny pod odborným dohledem sami nastříháte a uvážete kytici.

Obec Jindřichovice pod Smrkem jsou v rámci Libereckého kraje tak trochu to z většiny kraje není zrovna za rohem, a tak své květiny v sezóně farmářka dodává na několik odběrných míst, kde si je cíloví zákazníci vyzvednou.

Najdete je například v libereckých kavárnách Mikina nebo FOFR KAFE. V oblibě mají květiny z jindřichovické farmy i budoucí nevěsty, kterým Lamya nabízí dodávku květin k vlastní výzdobě, ale i možnost samosběru.

Co se ale děje na květinové farmě v zimě. A jak vlastně probíhá „zahradníkův rok“?

„Zima neznamená konec práce. Obzvlášť, když vám v prvním lednovém týdnu na záhoncích vyroste plevel, který zkrátka musí ven. Je to čas úklidu a údržby nářadí. Příprava setby a její plánování. To musí být perfektní. Je třeba spočítat klíčivost, naplánovat, které rostliny kdy a kam přesadit, ale také kdy předpěstovat sadbu, která je nahradí, až odkvetou,“ říká farmářka.

Fyzicky náročnou práci ji kompenzuje romantika, na kterou na Květinové farmě pod Smrkem narážíte na každém kroku. K tomu si představte ještě výhled na nejvyšší horu Jizerských hor přes záhony rozmanitých kultivarů květin z „babiččiny zahrádky“ jako jsou jiřiny, máky či hledíky, a bude vám okamžitě jasné, že tohle se zkrátka neomrzí.

A mimochodem. Věděli jste, že sušené kytice se opět vrací do módy? A to nejen v těch tradičních, ale i zcela nových odrůdách v moderních pastelových barvách? Že ne? Tak si poslechněte už dvacátý díl naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama.

Příjemný poslech!