Díváme se na ně denně, a ne jednou, a přesto je to při zařizování domova či kanceláře často až to poslední, na co myslíme. Michal Novotný to viděl jinak a pro svůj nový domov hledal něco speciálního, co by ladilo s ostatním vybavením. Zhlédl se ve slovních hodinách, ale nabídka na trhu neodpovídala jeho představám. A tak se zrodila značka Timeforstories.cz. Hodiny, které vyprávějí příběh.

Slova, která odměřují čas. Slovní hodiny, které vám řeknou kolik je. Bez ručiček a číslic. Jednoduše si přečtete: je jedna hodina deset. A přitom se díváte na originální, designový objekt, který se snadno stane ústřední součástí interiéru. Dokonale se mu totiž umí přizpůsobit. „Osobně miluju, když se věci přizpůsobují mně nebo v tomto případě našemu interiéru,“ říká o vzniku myšlenky a prvních vyrobených hodinách Michal Novotný a dodává: „Chtěl jsem do našeho domu něco, co ho ozvláštní, co zaujme. A pak jsem objevil koncept slovních hodin. Ale zjistil jsem, že se nedají přizpůsobit interiéru našeho domu. Tak jsem si řekl, že je zkusíme vyrobit.“

Představa, že nakoupí nějaký ten materiál, součástky a stráví s projektem pár hodin za pár korun se ukázala jako velký omyl. Ale výsledkem byl unikátní produkt, za kterým si s kolegou Radovanem Kovářem neochvějně stáli. A když už do vývoje nejen technologie vložili tolik úsilí, rozhodli se překlopit celou myšlenku do byznysového plánu.

Dnes stojí značka Timeforstories.cz na několika základních pilířích: vypilovaná technologie, design na míru zákazníkovi a ruční výroba s co největším možným využitím lokální spolupráce. Ačkoli se na trhu značka pohybuje poměrně krátkou dobu, už se jí podařilo zaujmout takové matadory jako je jablonecká Preciosa.

„Zaujali jsme je, náš nápad se líbil a po půl roce příprav vznikla verze luxusních hodin s asi 220 tisíci broušenými skleněnými kameny. Je to nádhera a věc, o které se mi nikdy nesnilo,“ nedokáže ještě stále uvěřit Michal.

Ale hodiny jsou na světě. Visí v showroomu Preciosy v Praze, kde je můžete obdivovat i vy. A nebo úplně jiné, třeba ze slisovaného odpadu. Nebo z kůže. Možná by se vám hodil více beton? Jsou nějaká materiálová omezení a je správně číst na svých hodinách že čtyři třicet „jsou“ nebo „je“?

Poslechněte si náš nový rozhovor ze série Hlavou, srdcem a rukama.