Kdo se mohl stát gestapákem? Co to byly volavčí sítě? A jaké bylo svědomí Stanislava Jizery, Karla Paprskáře a Viktora Ryšánka? V Brně, zejména v budově dnešní právnické fakulty, sídlila v letech 1939–1945 úřadovna gestapa, která měla dozor nad celou Moravou. Zásluhou vloni vydané knihy historika Vladimíra Černého i předchozích prací brněnských historiků máme dnes velmi podrobně zdokumentované, co všechno měli gestapáci z Brna za šest lest protektorátu na svědomí. Jak válčili s moravskými odbojáři z Obrany národa, z komunistického odboje i s vysazenými parašutisty a koncem války s partyzány, jaké nejen brutální metody používali při výsleších, jak rozsáhlou konfidentskou síť se jim podařilo vytvořit, jak se chovali k brněnským Němcům, jak úspěšně bojovali proti odboji vlastními provokacemi či vlastním radiovým vysíláním, i jak třeba koncem války se našli mezi samotnými gestapáky lidé, ochotni spolupracovat s odbojem. Nejsmutnější historii tvoří rozsáhlé popravy, ke kterým akce gestapa vedly a kterých se nevzdali ani na úplném konci války. Bohužel nepříliš veselou kapitolou je také, kolik gestapáků, nasazených na Moravě, stanulo po válce před československými soudy. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/319291310130005/