Milovan Djilas (1911–1995) patřil společně s Aleksandarem Rankovićem, Edvardem Kardeljem a hlavně Josipem Brozem Titem k předním jugoslávským komunistům a spolutvůrcům poválečné SFRJ, tj. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Sám Djilas byl řazen ke stranickým radikálům, a to nejen jako šéf stranického deníku Borba, ale i jako jeden z nejvlivnějších bojovníků za „komunistickou budoucnost země“. Během sovětsko-jugoslávské roztržky a stále zřetelněji v padesátých letech se však začal vůči praktikám komunistického režimu vymezovat, kritizoval způsob řízení země a nezřídka i marxisticko-leninskou doktrínu. V důsledku toho byl zbaven všech funkcí a posléze uvězněn. Jeho názory, jeho osud/životní příběh a jeho knihy Rozhovory se Stalinem a Nová třída z něj udělaly zřejmě nejslavnějšího disidenta tzv. východního bloku a muže, nazývaného „svědomí komunistické Jugoslávie“. A právě o něm a o Jugoslávii jako takové si dnes budeme povídat s historikem, politologem a politickým marketérem doktorem Herbertem Bryndou.