Pokáč do redakce dorazil v den, kdy mu vyšlo třetí album Antarktida. A tak mu na něj Honza Vedral po krátkém rozhovoru bez předchozího varování rovnou přečetl recenzi od Josefa Vlčka, kterou najdete již brzy v červnovém Headlineru.

Pokáč to vzal se ctí a text recenze ho přivedl na spoustu zajímavých témat. Třeba, zda a kde má jeho humor hranice. A také na to, jaké písničky ho dnes vlastně baví skládat nejvíc. “Pořád se snažím nebýt úplně za šaška, i když někdy je to těžký. Snad to není úplný televarieté a groteska. Možná tohle je jedna z výzev, která přede mnou stojí. Abych nebyl smutnej klaun, ale rozumnej klaun,” říká písničkář.

Svoje skladby přirovnává k novinovým glosám a postěžoval si, že vydání nového alba připadlo zrovna do období, kdy se každý den objevuje tolik potenciálních témat k zpracování. “Zrovna, když jsem si řekl, že si dám od těch rychlovek pauzu. A ony se dějou takový bomby?!” říká Pokáč pobaveně o návratu Adama Vojtěcha i kauze Dominika Feriho. “Ale ony se u nás ty bomby dějou furt, protože je to tu trochu Kocourkov. Takže je pořád o čem psát, těch témat je někdy snad až moc.”

Jak jeho deska v recenzi dopadla? Jak se od Jacka Johnsona dostal k Ivanu Mládkovi. Co má společného se Závišem? A co mu přineslo koncertování s Tomášem Klusem? A jak se dá vypočítat hit? Dozvíte se v podcastu Headliner CZ a již brzy i v červnovém vydání Headlineru.