„Ztracený? To odpovídá. Není to překvapivé,“ říká v podcastu  Headliner CZ hudební publicista Josef Vlček o novém Slavíkovi. 

Právě anketa Český slavík byla tématem povídání s Honzou Vedralem, u kterého nemohl Josef chybět. Pro Headliner totiž už 60 měsíců připravuje seriál stejného jména, ve kterém mapuje historii a vývoj české populární hudby. „Holkám se líbí, chlapi maj rádi písničky jako Podpantoflák pro jejich lidovost, umí perfektně komponovat a jako pianista je naprosto špičkovej,“ vyvětluje Vlček Ztraceného úspěch a na srovnání s Michalem Davidem přikyvuje hlavou. 

„Michal David měl jedinou velkou smůlu, že se díky Janečkovi připletl do politiky. A šel proti vkusu určitý intelektuální generace 80. let. My jsme žili Yes a Genesis. A najednou přišel kluk, který hrál tyhle hovadiny. A ještě je hrál skvěle. A ten Marek dělá to samé o čtyřicet let později.“ 

K dnešku se ale proměnil i Janeček. Místo Františka tentokrát vyvolává vášně Karel a jeho exhibice. Co letošní udílení Slavíků znamenalo v kontextu historie celé ankety popularity. A kdy přesně se ze Slavíků stala bulvární soutěž, proti které se všichni vymezují, ale všichni na ni koukají? Jakou roli v tom hrál Řezník a jakou Landa?

„Když člověk Slavíky vezme jako celek a vnímá jako průběžný vývoj, tak s úžasem zjistí, že to dává logiku,“ říká o anketě popularity Vlček a onen vývoj v podcastu také jednoduše shrnuje. „V roce 1962 měl být hrdinou traktoristka nebo dojička a ne zpěvák. Lidi byli z hudby nadšení a dnes si říkáme, co tam ty postavičky dělaj?“ 

Jak chápat Slavíka historicky a má jeho současná, v pořadí už třetí éra, šanci po letošní hlasité kritice vůbec přežít? A proč české hudební scéně tak zoufale chybí aktivní zpěvačky?